Foto: Archiv Radia Praha
V týdeníkiu corvatských Čechů Jednota íká dlouholetá redaktorka
tohoto periodika a nyní i předsedkyně Svazu Čechů Libuše
Stráníková, že činnost menšinových spolků a institucí stále více
ovlivňují finance, nebo lépe jejich nedostatek. I když ale v loňském
roce dostal Svaz od Rady pro národnostní menšiny dotaci o téměř 127
tisíc kun nižší oproti roku 2012, dokázali krajané zorganizovat celou
řadu akcí. Včetně těch nejnavštěvovanjších - na Zpěvánkách v
Prekopakře se sešlo na 350 zpěváků, na Voničce v Daruvaru bylo
dokonce 500 účastníků. Proběhly divadelní kurzy i letní folklorní
tábor. Nový letní prázdninový tábor se osvědčil jako jazyková
škola. Krajané v Chorvatsku se snaží získat i peníze od Evropské
unie. Peníze jsou důležité, nesmíme ale dovolit, aby by rozhodující,
uzavírá Libuše Stráníková. V obsáhlém rozhovoru ale zmiňuje
ještě jeden problém, který se v současné době dotýká českých
krajanů. Je jím celochorvatské referendum o užívání cirilice, které
je podle mínění menšiny namířeno proti národnostním menšinám. O
referendu o cirilici se v Jednotě zmiňuje i poslanec za českou a
slovenskou menšinu Vladimír Bílek. Soudí, že otázka v referenda je
špatně formulována a poškodí národnostní menšiny. Právo na
dvojjazyčnost by totiž zůstalo jen tam, kde by menšina početně
překračovala 50 procent obyvatelstva. Dosud to byla pouze třetina.
Právo na používání českých a chorvatských nadpisů by tak ztratili
například i v Končenicích, což je přitom obec se zhruba 47 procenty
Čechů.
Vlastenecká omladina, foto: Archiv divadelního spolku Vlastenecká omladina
Problém dvojjazyčnosti se ale dotýká i českých krajanů v sousedním
Rakousku. Píší o tom Vídeňské Svobodné listy v rozhovoru s
předsedou Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku Pavlem
Rodtem. Ten upozorňuje také na problematiku českého školství, které
není ve Vídni nijak zákonně ošetřeno. Shrnuje také, jak žije
česká krajanská menšina po kulturní stránce. Vedle školského spolku
Komenský tu pracuje divadelní spolek Vlastenecká omladina, který kromě
divadelních představení pořádá i taneční večery. O divadlo z
České republiky se na profesionální úrovni stará
česko-slovensko-rakouské Kontakt-fórum. Krajané tu mají i Sokol s jeho
šesti jednotami, nebo obnovený pěvecký sbor Lumír. Pavel Rodt ocenil i
práci Akademického spolku. Svobodné listy přinášejí i obsáhlý
rozhovor s legendární rakouskou novinářskou Barbarou
Coudenhove-Kalergi. Narodila se v Československu, v roce 1945 byla ale
její rodina z Prahy odsunuta. Jako novinářka se zajímala o dění v
Československu už před rokem 1989 a v roce 1991 se do Prahy vrátila
jako korespondentka ORF. V roce 2001 jí prezident Václav Havel udělil
Řád T.G. Masaryka za podporu demokracie a lidských práv.
Novozélandské Střípky přinášejí už tradičně výběr ze zpráv z České republiky. Mimo jiné si všimly toho, že obyvatel ČR za první tři čtvrtletí roku 2013 ubylo. Na konci září jich v zemi žilo 10 573 800, tedy o 2300 méně než na konci předchozího roku. Podle Českého statistického úřadu je to i díky tomu, že se více lidí z Česka vystěhovalo do ciziny, nežli se jich do země přistěhovalo. Časopis informuje i o České a Slovenské knihovně ve Wellingtonu. Nabídka knih je na internetu, na adrese library.csclubnz.org. Fond knihovny se díky dotacím a darům pravidelně doplňuje a v současné době knihovna očekává velký přírůstek nových knih, včetně dětské literatury. Knihy se dají vypůjčit i poštou, a to po celém Novém Zélandě za jednotný poplatek, píší Střípky.
Nové číslo časopisu pro zahraniční Čechy Nový Polygon přináší
obsáhlý rozhovor Marie Čechové s českým fotografem Jiřím Lochmanem,
který od své emigrace v 70. letech žije v Austrálii. Přestože před
odchodem do exilu nefotografoval, v Austrálii se stal jedním z
nejuznávanějších fotografů přírody a jeho snímky jsou
uveřejňovány v prestižních časopisech. Velký článek o něm
přinesla i loňská podzimní Australian Photo Review. Jiří Lochman
spolu se svou ženou Marií o sobě mohou bez uzardění prohlásit, že
jsou jedni z posledních, kdo se mohou uživit jako profesionální
fotografové přírody. Polygon také informuje o nové knize Oty Ulče
Škvorečtí, ve které úspěšný spisovatel shromáždil a vydal
vzájemnou korespondenci, kterou si po desetiletí vyměňoval s Josefem
Škvoreckým a jeho ženou Zdenou Salivarovou. Kniha měla svůj pražský
křest 20. ledna.
Milena Štráfeldová
