Vzpomínkového shromáždění se zúčastnili mimo jiné: Antonín Hradilek, zástupce velvyslance, otec Lukáš Engelmann, Antonín Stáně. Foto: Markéta Luskáčová, webový archiv londýnského VelehraduVzpomínkového shromáždění se zúčastnili mimo jiné: Antonín Hradilek, zástupce velvyslance, otec Lukáš Engelmann, Antonín Stáně. Foto: Markéta Luskáčová, webový archiv londýnského Velehradu Krajané v Londýně se vždy v lednu scházeli uctít vzpomínku na Jana Palacha u budovy Velehradu, respektive před plastikou, znázorňující postavu v plamenech, jejímž autorem je sochař Franta Bělský. Plastika byla umístěna na budově Velehradu. České a slovenské krajany často přicházeli podpořit poslanci britského parlamentu i ministři několika vlád. Hlavním řečníkem na shromážděních býval duchovní vůdce československé exilové komunity jezuitský kněz Jan Lang (1919-2007). Po sametové revoluci se těchto vzpomínkových účastní i představitelé české a slovenské ambasády.

Chátrající budova Velehradu byla v roce 2013 prodána a Bělského plastika byla sňata a uložena do úschovy. Správní rada Velehradu zakoupila pro potřeby československé komunity nový objekt, který bude v následujících měsících rekonstruován. Poté dojde k umístění Palachovy plastiky na novou budovu.

Promítání záběrů z pohřbu Jana Palacha, foto: Markéta Luskáčová, webový archiv londýnského VelehraduPromítání záběrů z pohřbu Jana Palacha, foto: Markéta Luskáčová, webový archiv londýnského Velehradu Letošní vzpomínkové shromáždění tedy bylo jiné. Uskutečnilo se v neděli 19. ledna, tj. v den smrti Jana Palacha, na Heythrop College. Před tím se v kapli, která je taktéž v prostorách Heythrop College, konala bohoslužba. Sloužil ji P. Radek Tichý, student doktorand z Říma. Následovalo společenské setkání a pak se přítomní odebrali do jednoho z univerzitních sálů. Hlavním přednášejícím byl zástupce českého velvyslance v Londýně Antonín Hradílek. Ten připomněl tradici Palachovských vzpomínek v Londýně a poděkoval krajanům kolem Velehradu za to, že tolik let udržovali Janovu oběť v povědomí Britů. Hovořil také o svých pocitech, když jako 19tiletý student prožíval v lednu 1969 Palachův pohřeb. Zdůraznil, že tak jako tehdy, není mnoha lidem zcela jasné, že důvodem Janovy smrti bylo vyburcovat naše národy ze začínající letargie a ustupování normalizační moci a dodal, že právě Palachův nesobecký idealismus je onou pro naší vlast tak netypickou pochodní, která hoří v národní paměti dodnes. Pak byl promítnut krátký dokument o Palachově pohřbu z webu www.janpalach.cz, který spustila Univerzita Karlova. V diskusi vystoupilo několik krajanů se vzpomínkami na tehdejší události i mladých, kteří to vše nezažili, a také Angličanka Marion Wernerová, která si dodnes dopisuje s bratrem Jana Palacha ve Všetatech a před časem o Janovi uspořádala v Londýně přednášku.

Jan Jůn