Gottfried Lindauer
Vyjednávání o cenné zápůjčce trvalo podle ředitele plzeňské
galerie Romana Musila dva roky. "Připravujeme vůbec první
retrospektivní výstavu a publikaci věnovanou Lindauerovi. Chceme
zkompletovat jeho dílo evropské periody a té novozélandské a
představit ho jako zajímavého plzeňského rodáka, jenž je v Čechách
téměř neznámý, zatímco na Novém Zélandu patří mezi
nejpopulárnější umělce koloniálního období," uvedl.
Lindauer vystudoval na vídeňské akademii, v Plzni měl ateliér a živil se portrétním uměním. Na Novém Zélandě začal portrétovat maorské náčelníky. "Zachytil nejvýznamnější maorské osobnosti, které v koloniálním období od roku 1840 do konce století hrály mimořádně důležitou roli v rámci novodobých novozélandských dějin. Řadu náčelníků portrétoval i na základě fotografií, zachytil tak svět, který postupně vymíral," uvedl Musil.
Hlavní
slovo, zda obrazy do Čech vůbec půjdou, měla maorská správní rada
aucklandské galerie, kterou tvoří zástupci jednotlivých maorských
kmenů. Rada rozhoduje o všem, co souvisí s maorským uměním, bez
jejího souhlasu by výstava nebyla možná."Že by kolekce jeho
obrazů měla odcestovat, je pro ně velká událost," dodal. Sbírka
se do aucklandské galerie dostala roku 1915 darem od Lindauerova
mecenáše Henryho Partritge, od té doby se půjčovaly jen jednotlivé
položky v rámci severního a jižního ostrova, díla nikdy neopustila
Nový Zéland. Západočeská galerie má na výstavu zatím přislíbeny
tři miliony z projektu EHMK, hledá i další podpůrné finanční
zdroje.
Milena Štráfeldová
