Mezi první přistěhovalce z území českých zemí můžeme považovat jezuitské misionáře, kteří přicházeli do Paraguaye na přelomu 17. a 18. století. V letech 1864 – 1870 bojovala Paraguay proti trojspolku (Argentina, Brazílie a Uruguay). Porážka Paraguaye měla vážné dopady na demografickou situaci země (přežilo zhruba 230.000 lidí, převážně žen). V této době se stala imigrace zásadním řešením vylidněné země. Je velmi obtížné určit, kolik přistěhovalců českého původu přišlo do Paraguaye z Rakousko-Uherska ve vlně přistěhovalectví před 1. světovou válkou. Přistěhovalectví z Rakousko-Uherska se v poslední čtvrtině 19. století zesílilo. Zhruba od roku 1920 se ve statistikách začínají objevovat první Čechoslováci. Usadili se především v jižní úrodné oblasti Paraguaye. Poté, co Argentina ztížila podmínky pro emigraci, se stala poměrně zaostalá Paraguay, nabízející levnou půdu, středem zájmu přistěhovalců. Ještě před začátkem druhé světové války stoupala popularita Paraguaye jako destinace pro emigranty - zemědělce. Motivy pro emigraci před druhou světovou válkou a po ní se pochopitelně liší. Po válce se do rodné země navrátilo v rámci repatriace mnoho krajanů z Argentiny a Paraguaye, pro mnohé byly ale náklady potřebné k návratu příliš vysoké, a tak zůstali. Konec války však znamenal především nárůst emigrace ze zdevastované Evropy, nicméně v politické krizi zmítaná Paraguay nenabízela evropským přistěhovalcům (tentokráte již nezemědělcům) zázemí. Po druhé světové válce byla zřízena organizace zabývající se vystěhovalectvím z Evropy, tzv. International refugee organization (dále IRO). Prostřednictvím IRO vycestovalo mezi lety 1947 – 1951 do Paraguaye 134 Čechoslováků. Prostřednictvím této organizace se uzavřela epocha vystěhovalectví z českých zemí. V Paraguayi převzal vládu diktátor Stroessner. Kontakty s komunistickými zeměmi nebyly podporovány a vystěhovalectví z Československa ustalo.

Neexistuje žádná ucelená statistika zobrazující celkové přistěhovalectví z Československa do Paraguaye. Důvodů pro absenci takové statistiky je mnoho. Až do rozpadu monarchie byli přistěhovalci z českých zemí evidováni jako Rakušánci.

Mnozí, kteří mířili do Paraguaye, se usadili v Argentině či Brazílii. Při příležitosti sčítání lidu v Paraguayi v roce 1962 bylo registrováno 174 osob narozených v Československu, z nichž 124 žilo v provincii Itapúa, většina v kolonii Fram.

V současnosti žije většina krajanů v Coronel Bogado, Carmen del Paraná, Encarnación, Framu a přilehlých koloniích. Většina z nich se živí zemědělstvím. Pěstují rýži, sóju, pšenici. V Carmen del Paraná měli krajané dříve “Český salón”, o který později přišli a centrum krajanského života se přesunulo do blízkého městečka Coronel Bogado. V současnosti se v krajanské organizaci Československý kulturní spolek Itapúa, jehož centrem byla dříve vesnice Carmen del Paraná, sdružuje zhruba 45 krajanů. Krajané každoročně slaví říjnový svátek vzniku Československa, pravidelně se scházejí, mladí tancují české tance, učí se česky. V roce 2011 byla zřízena kapela české hudby, kde se mladí učí hrát české lidové písně.

Jana Suchomelová, učitelka českého jazyka a literatury u krajanské komunity v Paraguayi

Zdroje: diplomová práce Mgr. Stanislava Kazeckého, Ph.D., zmocněnce pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí ČR; místní zdroje