Výstava Mnichov 1938, foto: Miroslav Krupička
Výstavu pořádá nezisková společnost Media Archiv a radnice Prahy 12.
Má podtitul Drama jedné noci – trauma jednoho národa a poukazuje na
souvislost Mnichovského diktátu, s nímž se část národa nikdy
nesmířila, a exilu. Záhy po Mnichovu totiž začali Čechoslováci
odcházet do zahraničí, především do Francie, Anglie a Sovětského
svazu. Odhaduje se, že koncem 30. let z Československa odešlo asi 8
tisíc lidí. Media Archiv na toto téma připravil interaktivní webové
stránky www.mnichov1938.cz, které jsou míněny jako memento i jako
neformální pomůcka při výuce dějepisu.
Samotná výstava v 8 metrů dlouhé vitríně představuje pokoj, z kterého odešel do exilu Jaromír Weinberger. Tento prvorepublikový skladatel, rodák z pražských Modřan, napsal řadu populárních skladeb, operet a oper. Nejznámější z nich – Švanda Dudák – se hrála po celém světě. V roce 1938 Weinberger mj. kvůli svému židovskému původu emigroval do Spojených států, kde v roce 1967 zemřel. Na stolku ve vitríně jsou poházené jeho noty, knihy, busta Edvarda Beneše a rádio, vedle leží nedovřený opuštěný lodní kufr. Lampa osvěcuje věšák, na němž visí klobouk – symbol exilu. Instalaci podbarvují videonahrávky Weinbergerových oper.
Zakladatel Media Archivu Petr Vrána při zahájení vyslovil přání, aby se z této skromné výstavy stala výstava větší a permanentní, která by navždy připomínala hlavní exilové vlny 20. století – tu po roce 1938, 1948 a 1968. Podpořil jej senátor Tomáš Grulich, který navrhuje, aby se 29. září, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda, zařadilo mezi významné dny jako Den českého exilu.
Petr Vrána, foto: Archiv Petra Vrány
Odhaduje se, že v těchto obdobích Československo opustilo až 250 000
lidí. Jen malá část z nich se po roce 1989 vrátila zpět. Kromě muzea
Petr Vrána vypracoval projekt na vybudování Památníku exilu. Jde o 15metrový pískovcový monolit, na který se budou promítat osobnosti
československého exilu. Památníku už dala zelenou radnice Prahy 12,
ale zatím chybí peníze na provoz a realizaci. „Je škoda, že Praha
dosud nemá instituci, která by dějinný kontext a osudy exulantů
přibližovala,“ říká Vrána. V obchodním centru Modřany se
nacházejí další nevyužité vitríny, které by bylo možné pro
stálou expozici o exilu využít. „Do Modřan téma exilu výsostně
patří,“ rozvažuje Vrána, „nacházíme se na křižovatce třídy
Československého exilu a třídy generála Aloise Šišky, válečného
emigranta a pilota RAF, který byl po roce 1948 persekvován.“
Výstava Mnichovský diktát je v obchodním centru Modřany otevřena do 26. října od pondělí do soboty od 7 do 19 hodin.
Miroslav Krupička
