Foto: ČT24Foto: ČT24 „Docela dobře jsem se bavil“, vzpomíná Josef Hasil na pocity při zhlédnutí Kachyňova filmu. Přes hranice do Bavorska převedl desítky lidí, působil jako americký agent pro tehdejší CIC a vybudoval špionážní síť od Bavorska po Olomouc, ve které působil v letech 1949-52. Převedl přes hranice agenty stíhané režimem i celé rodiny, přenesl řadu přístrojů.

Znal výborně terén i systém hraniční stráže, protože sám pracoval jako pohraničník. Převádět začal už za své služby v roce 1948. Ještě v témže roce byl chycen, odsouzen na 9,5 roku a poslán do Mosteckých uhelných dolů. Ne nadlouho. Po půl roce se mu podařilo utéct z vězení do Bavorska. Potom zahájil svou tříletou převaděčskou kariéru, při níž mnohokrát překročil československo-bavorskou hranici a převedl přes 20 lidí. Marně ho honily celé roty pohraničníků.

Hasil vyrostl z velmi chudých poměrů, zásadní vliv při výchově na něj měla matka. Neměli moc peněz a jejich dům byl nejchudší v celé obci, ale při bohoslužbách dávala jeho matka větší příspěvky než ti nejbohatší. Matka vedla Josefa k silné víře v boha a z víry zřejmě pramenila i odvaha, z které se postupně stala legenda pohraničníků i místních obyvatel. Vždy, když přecházel, se modlil k Panně Marii a pánbůh prý nad ním držel ochrannou ruku.

Josef Hasil zamlada, foto: ÚSTRJosef Hasil zamlada, foto: ÚSTR Hodně riskoval a někteří jeho spolupracovníci s ním odmítali převádět. Ostatně většinu z nich postupně pochytali. „Neměl mezi agenty chodci konkurenci. Byl neobyčejně odvážný, chladnokrevný a neváhal sáhnout po zbrani,“ říká o Králi Šumavy historik Libor Svoboda z brněnské University obrany. Jedním dechem však dodává, že Hasil svými činy ohrozil spoustu dalších lidí.

Pověst nepolapitelného muže imponovala hlavně ženám, ke kterým měl Hasil více než vřelý vztah. S jednou čekal dítě, s druhou chodil a třetí na něj čekala ve vedlejší vesnici. Bohužel zdaleka ne všichni spolupracovníci či příbuzní měli takové štěstí jako Josef Hasil. Komunisté pozavírali bez výjimky celou jeho rodinu, jeho sestry si odseděly kolem deseti let za mřížemi. Také jeho bratr Bohumil neměl takové štěstí jako on. Při přechodech hranic vždy platilo, že jeden šel vpředu, druhý se držel zpět. V září 1950 u Českých Žlebů šel vpředu bratr Bohumil a při přestřelce s pohraniční hlídkou dostal devět zásahů. Zemřel zanedlouho v nemocnici. Josef od té doby zapaloval na tomto místě pravidelně svíčky a v pohraničnících to vyvolávalo děs, protože si v osudný den nevšimli Bohumilova doprovodu.

V roce 1952 Josef Hasil přestal převádět a pracoval pro CIC v Bavorsku. Později přesídlil do USA. Dnes Josef Hasil nerad vzpomíná a rozhovory neposkytuje. Na žádost o telefonický rozhovor odpověděl, že o svých padesát let starých zážitcích dnes nechce s nikým z bývalé vlasti mluvit.

Jeden z mála rozhovorů poskytl v roce 1997 Karlu Pacnerovi. Z jeho slov lze odhadnout, že to byl charismatický muž pevné povahy. „Nedělal jsem nic zvláštního,“ reagoval skromně na své skutky, „byla to šílená doba a ti lidé prostě potřebovali pomoci.“ V roce 2001 obdržel Josef Hasil od Václava Havla Medaili Za hrdinství. To ještě prezident netušil, že vyznamenává skutečného „Krále Šumavy.“

Kateřina Krupičková