Bahrajn je malé království v jižní části Perského zálivu. Zjištění, že se v tak exotickém koutku světa nachází aktivní česká komunita bylo velmi milé. Jak dlouho bahrajnský spolek existuje?

Když jsem v roce 2006 obdržel jako architekt pozvání na jednoroční práci do Bahrajnu, přiznám se, že jsem si musel na mapě vyhledat, kde se přesně nachází. Dozvěděl jsem se, že je to maličký ostrovní stát velikosti asi 60x15 km s populací okolo jednoho milionu obyvatel. Považoval jsem to za ironii osudu, že se po mé předchozí roční stáži v Makau jedná o nabídku v dalším malém a u nás téměř neznámém ostrovním státě se zcela odlišnou kulturou. Představoval jsem si že stejně jako v Makau i v Bahrajnu budu zcela sám a s krajany budu udržovat kontakt pouze prostřednictvím internetu.

O to větší překvapení mne čekalo, když jsem asi po roce pobytu v Bahrajnu na ulici uslyšel češtinu a poznal tak první český pár. Ukázalo se, že v Bahrajnu žije a pracuje dalších asi čtyřicet krajanů nejrůznějších profesí, kteří se mezi sebou nepravidelně scházejí. Protože každý znal někoho, ale zároveň nikdo všechny, snažili jsme se postupem času okruhy známých rozšiřovat a propojovat. Začali jsme pořádat pravidelná setkání při sálové kopané. Hru samotnou jsme brali s velkou nadsázkou, vždy jsme zažili hodně legrace a nakonec jsme se těšili na výměnu novinek, zkušeností, na nové hosty, krajany. Takový večer nám vždy přinesl pocit vydechnutí a zážitek na několik dalších dní.

Založení krajanského spolku v roce 2009 bylo logickým krokem v naší další organizaci a od té doby jsme se naučili provozovat spolek jako dobře sehraný tým. Členové spolku si volí každoročně jeho výbor, který má po dobu následujícího roku na starosti organizaci krajanských aktivit, vedení centrální databáze kontaktů na jednotlivé členy, hospodaření s rozpočtem na daný rok, hledání sponzorů, oznamování akcí. Díky internetovým stránkám dokážeme připravit lehké přistání všem nově příchozím krajanům do Bahrajnu.

Zatímco se jednotliví krajané setkávají s přáteli podle vlastních priorit, krajanský spolek připravuje každoročně osnovu základních společenských, sportovních akcí i akcí pro děti, kde se mohou krajané vzájemně poznávat, vyměňovat si zkušenosti i novinky, hovořit česky a vystoupit na okamžik z každodenního života cizince. Každý rok tradičně uzavírá účast našeho týmu 'Czechoslovakia' na největší sportovní akci Bahrajnu, kterou je charitativní štafetový maraton a následně mikulášské setkání s programem pro děti, opravdovým Mikulášem, čertem, andělem a hromadou dárků.

Dalo by se říct, že nejčastější motivací k dlouhodobému pobytu v Bahrajnu je práce?

V Bahrajnu v současnosti působí asi 60 krajanů z nichž většinu tvoří odborníci jednotlivých profesí, kteří sem přišli za prací. Přicházejí nejčastěji na jedno nebo dvouleté pracovní smlouvy, které si často prodlužují a není výjimkou, že takto v Bahrajnu zůstávají pět i více let.

Z profesí tvoří nejpočetnější skupinu letušky, které pracují pro místní aerolinky, dále zdravotní sestřičky, zbytek jsou architekti, stavební i IT inženýři, učitelé a další profese. Samostatnou skupinu krajanů tvoří několik rodin vzniklých ze známostí během studiích v České republice a na Slovensku. Řada Bahrajnců v našich zemích studovala na vysokých školách a po skončení studí se i s novými rodinami natrvalo vrátili do Bahrajnu.

Věk našich krajanů se v pohybuje v průměru kolem 30-40 lety a tomu odpovídá i věk jejich dětí. Krajané jsou tedy mladí aktivní lidé, kteří do mateřských zemí cestují často několikrát ročně a se svými rodinami a kulturou jsou v neustálém kontaktu.

Na vašich internetových stránkách www.cechoslovaci.com dostávají prostor nejenom krajané v Bahrajnu, ale i z jiných států po celém světě...

Když jsme přemýšleli o tom, jak by měly internetové stránky našeho nově se rodícího spolku vypadat, bylo brzy jasné, že by bylo škoda omezovat je pouze na naši úzkou skupinku v Bahrajnu. Vždyť krajané se v situaci podobné naší ocitají prakticky neustále. V téměř každé zemi také existuje československá komunita, které by pomohla nějaká jednotná platforma k její organizaci, díky níž by se mohli její členové propojit a zároveň dát o sobě vědět nově příchozím. Zrodila se tak myšlenka připravit jednotné internetové centrum cechoslovaci.com, které by takové zázemí nabízelo.

Vedle diskuzních fór (kde si mohou krajané radit, dávat tipy na dobrá místa atd.), galerie (kam si mohou nahrávat fotografie ze svých pobytů), blogů (kde si mohou vést deníčky a psát fejetony), chatu (diskuse naživo), jsme nově připravili mapu Čechoslováků ve světě, kalendáře a inzertní modul, které bych si dovolil krátce rozvést.

Mapa Čechoslováků ve světě - Napadlo mne, jak by bylo užitečné moci si před každou cestou do zahraničí 'zakoupit' jakousi mapu Čechoslováků ve světě, která by jistě pomohla se základní orientací v nové zemi. Protože v takové ucelené podobě dosud neexistovala, připravili jsme ji na našich stránkách jako online službu. Každý uživatel si tak může svoji polohu uložit na interaktivní mapě, ze které je na první pohled patrné, kolik krajanů a ve které zemi se nachází, můžeme je přímo oslovit, skamarádit se před cestou na dálku. Mapa nám dnes například ukazuje, že naše krajany najdeme i na tak exotickém místě, jakým je na ostrov Mauritius. Rád bych tímto pozval všechny zahraniční čtenáře, aby do mapy svoji polohu zanesli a dali tak o sobě vědět ostatním. S jejich pomocí může vzniknout zcela jedinečný a užitečný projekt.

Kalendáře - Krajanské komunity v libovolné zemi světa zde dostávají k dispozici svůj vlastní kalendář. Do něho si mohou neomezeně zakládat vlastní akce (krajanské akce, párty, koncerty atd.), komentovat je a potvrzovat na nich svoji účast. Lze si také nastavit upozorňování na nové akce emailem nebo události synchronizovat do svých mobilních zařízení a být tak okamžitě informováni o novém dění v zemi, která nás zajímá.

Inzerce - Každá země má vyhrazen vlastní koutek v inzertní sekci, kde si mohou krajané navzájem nabízet, poptávat či vyměňovat zboží, služby, hledat pracovní příležitosti, přátele k dopisování a podobně.

Jakým směrem chcete stránky směřovat? Chystáte něco nového?

Vedle dalšího rozvíjení služeb pro samotné krajany v zahraničí bychom rádi nabídli nástroje i správcům jejich krajanských komunit. Výbor asi každého spolku ve světě řeší otázku, jak spravovat databázi kontaktů na jednotlivé členy, jak je udržovat aktuální a jak je jednotně oslovovat. V Bahrajnu jsme vyvinuli systém, kdy může každý člen výboru našeho spolku po přihlášení se do online databáze kontaktů aktualizovat jednotlivé kontakty na naše krajany a z pozice své funkce odeslat jedním kliknutím všem krajanům email - pozvánku na akci, důležité upozornění a podobně. Zároveň je email odeslán v podobě názevzemě@cechoslovaci.com a tak působí reprezentativně, logicky a jednotně. Rádi bychom se o tyto nástroje podělili i s ostatními administrátory krajanských komunit ve světě.

Při prohlížení vašich stránek jsem narazila na čerstvou novinku - knihovnu české, slovenské a anglické literatury. Jak funguje?

Většina z nás si na ostrov přivezla několik svých oblíbených knih, které jsme také většinou již stihli přečíst. Protože česky nebo slovensky psaná kniha bývá v zahraničí vzácností a touhu po čtení máme asi všichni společnou, rozhodli jsme se, že se pokusíme knihy mezi sebou nějak organizovaně sdílet. Paní Alena, která má v naší komunitě jindy na starosti administraci kulturních akcí, se tak stala knihovnicí a spravuje nyní registr knih, které jednotliví krajané nabízejí ostatním k zapůjčení. Ten v současnosti zahrnuje asi 70 titulů a je přístupný online tak, aby se mohl každý přímo z domova přesvědčit o dostupnosti knihy, která ho zajímá. Stačí si pak zavolat a dohodnout si způsob předání knihy, která se nachází buď ve společné knihovně nebo v rodině, která ji zapůjčila ke sdílení. Brzy po uvedení knihovničky do života se nám ozvala řada krajanů se seznamy svých knih, které by rádi poskytli ostatním, další se ozvali z našich zemí, odkud nám nabídli přivézt knihy nové. Myslím si, že naše knihovnička v Bahrajnu je hezkou ukázkou toho, jak dokážeme být jednotní a pomáhat si navzájem.

Nedá mi to, abych se v souvislosti s událostmi uplynulého roku nezeptala, jak bezpečno je v Bahrajnu z pohledu cizince?

Z pohledu cizince je v Bahrajnu bezpečno. Cizinci žijí většinou v samostatných čtvrtích, často uzavřených obytných okrscích, které se nacházejí mimo centra častých demonstrací. Protestní demonstrace občanů nejsou také žádným způsobem namířeny proti cizincům a nemají ani násilný charakter, jejich cílem je poukázat na nespokojenost se současnou vládou, volají po spravedlnosti a demokracii. Přes tento svůj charakter (nebo právě pro něj) bývají často brutálně potlačovány a na zásahy police, ať přímo na ulicích zbraněmi, slzným plynem, nebo po mučení na policejních stanicích zemřelo od počátku protestů asi 50 civilistů. Tisíce civilistů - lékařů, učitelů, byly za své účasti na demonstracích propuštěni z práce. Jiní byli za totéž odsouzeni na dlouhé měsíce vězení. Na příkaz bylo zdemolováno 35 šíitských mešit. Policií bývají rozháněny pohřební průvody uctívající památky obětí.

Když před rokem nechal král brutálně potlačit tábořící demonstranty na Perlovém náměstí a tento symbol následně na pozvání obsadila spojenecká vojska sousedních zemí, byla v pohotovosti i naše krajanská komunita. Situaci jsme průběžně koordinovali s naším velvyslanectvím v saúdskoarabském Rijádu a informace o dění jsme poskytovali našim tištěným médiím i televizi. Někteří naši zaměstnavatelé nám podle svých směrnic nabízeli dočasnou evakuaci do poboček v sousedních zemích.

Dnes je situace zdánlivě klidnější, život už tak často neomezují dopravní uzávěry, na svobodu byli propuštěni někteří političtí vězni a někteří propuštění dostali zpět svoji práci. Mezi vládnoucí rodinou a demonstranty zároveň za celý rok nedošlo k žádné diskusi, dohodě, k žádnému řešení, zásahová policie i dále terorizuje demonstranty ve vesnicích a s každou novou obětí se možnost dialogu jeví jako méně pravděpodobná.

Přestože v Bahrajnu je z pohledu cizince bezpečno a můžete zde nerušeně pracovat i relaxovat jako dříve, vědomí souvislostí a každodenních zpráv nemůže, domnívám se, nikoho nechat úplně lhostejným. Všichni v Bahrajnu si jistě přejeme, aby se situaci podařilo oběma stranám nějak důstojně vyřešit. Události spojené s takzvaným bahrajnským jarem věrohodně zachycuje hodinový dokumentární film 'Bahrain: Shouting in the Dark', který je k dispozici na YouTube (odkaz zde).

Naprosto odlišná kultura, náboženství, klima. Je těžké si zvyknout? Anebo už je těžší návrat domů?

Možná je to velikostí ostrova, díky které je všude blízko, všechno jaksi útulné a skromné a takoví jsou i lidé. K Bahrajnu se rychle vytvoří osobní pouto a domnívám se, že pro většinu z nás nebude loučení s Bahrajnem snadné. Krajané stěhující se z Bahrajnu do Dubaje za prací potvrzují, že lidé v Bahrajnu působí opravdověji, přátelštěji. Naopak krajané v Saúdské Arábii po přejezdu hranic do Bahrajnu pociťují úlevu. Zatímco Bahrajnci samotní tvoří pouze polovinu celkové populace, zbytek představují cizinci, kteří jsou v Bahrajnu za prací. Nejpočetnější z nich jsou Indové a Filipínci a všechny tyto tři národnosti dohromady se podílejí na dojmu, který si z lidí v Bahrajnu odvážíme - tedy že jsou přátelští, bezelstní, tolerantní a vždy usměvaví.

Pocit pohodlí umocňuje i celoroční teplé počasí, které si našinec i v tom největším horku pošetile užívá. Zatímco v zimě teploty neklesají obvykle pod 15 stupňů, v létě se mohou vyšplhat k 50 stupňům ve stínu. Příletem do Bahrajnu se v životě každého najednou ocitne všudypřítomné moře, ke kterému - přes překvapivý nedostatek veřejných pláží - je všude blízko, je odevšad vidět a obzor začíná až za ním. Může nám na druhou stranu chybět 'kus přírody', přírodní útvary, cíle pro dlouhé výlety, vše je tu malé a i míst, kde je ještě původní krajina, je jen několik. Většinou jde o odlehlá místa v poušti, kde volně žijí gazely, ještěrky, podivné rostliny a kde z písku vyrůstá jen několik vzrostlých stromů. Místní vzpomínají na pobyty v českém lese jako na zjevení.

Dále vyčíslím cenu benzínu, který je tu 5x levnější než v našich zemích a vysoký standard ubytování. Většina budov, ve kterých bydlíme, je vybavena bazénem, posilovnou, saunou, někdy sály na squash, vchody střeží vrátní a součástí jsou i krytá parkovací stání.

Díky tomuto zázemí se na pobyt v Bahrajnu snadno zvyká, zároveň je asi každý sám za sebe s každým novým rokem staven před stejnou otázku: jak dlouho ještě zůstat, co člověk získává a co ztrácí? Přímý kontakt s rodinou, přáteli, profesí, kulturou, jazykem ve své zemi?

Barbora Kmentová